Jak říká jeden starý citát ,,Vše zlé je k něčemu dobré.“ Tímto tedy děkuji Dianě za smazání videa v Papergarden Clubu a následném pozvání do blogu, kterého si nesmírně vážím. Jsem Jana a pod pseudonymem Střihni si prezentuji zhruba rok své papírové radosti.
A kdo vlastně Jana je? Jana je extrovertní-introvert, který má rád společnost, ale ještě raději je sám, kdy může přemýšlet nad nekonečnými možnostmi tohoto světa nebo zalézt v noci do své pracovny a tvořit.
Dlouhá léta jsem žila v domění, že papír byl stvořen pro kresbu a protože malovat neumím, léta jsem se mu vyhýbala. V roce 2017 jsem náhodně objevila na internetu videa Yany Smakula a tím začaly mé nekonečné možnosti papíru. Protože květiny mě díky mé mamince doprovazejí celý muj život a já vždy byla fascinována jejich barevností, začala jsem vybarvováním razítek. Ovšem vytvořit přání pomocí vykreslování je proces, který u mě vyžaduje hodiny práce, žačala jsem hledat alternativu a díky tomu objevila scrapbooking.
To byla naprostá papírová euforie. Samé květinové papíry a ty barvy! Postupně jsem kupovala různé sady a tvořila přání a exploding boxy. Jenže papíry mi zůstávaly a ja jsem chtěla jejich potenciál využít do posledního zbytku. Začala jsem tedy tvořit alba.
Nejprve svým dvěma dcerám, kde jsem si spoustu nedostatků vychytala a po zveřejnění mého prvního videa, také kamarádkám a známým.
Když se známé narodil syn a vše bylo díky téhle podivné době zavřené, napadlo mě jí album vytvořit. Při prohlížení stránek PG jsem objevila papíry od firmy Mintay papers, kolekci Childhood. Už v náhledech se mi díky ilustracím zrodil v hlavě plán. Všechny stránky rozpohybuji.
Techniku pop-up jsem použila už v dřívějších přáních i albech, začala jsem tedy lepit své první 3D stránky. Album se tvořilo skoro samo, ilustrace mě naváděly samy.
Rozměry alba jsem zvolila 21 x 23 cm s počtem 5 stran. Jako podklad jsem vybrala kraftový papír, který přijemně kontrastoval se scrapbookovým papírem. Snažila jsem se využít své zásoby magnetů, provázků a svorek a použila je k zavírání. Protože do své tvorby dávám kus sebe, vyřezala jsem na plotteru různé texty a těmi doladila zbytek alba.
Vzniklo tedy album, které dostal malý Honzík ,,do kůta“, jak se u nás na Moravě říká. Na druhé straně jsem si jeho tvorbou prověřila přesnost a kreativitu.
Netuším, kterým směrem se bude má tvorba dále ubírat, ale už nyní se na ty chvíle spojené s papírem těším . Děkuji za možnost ukázat svou tvorbu na vašem blogu a tím si splnit jeden ze svých snů.
A zde se ještě můžete albem pokochat ve videu.
VIDEOPROHLÍDKA:
S pozdravem a prsty od lepidla se loučí Jana
Žádné komentáře:
Okomentovat