pondělí 30. září 2019

DIANA... Zero-waste přáníčka aneb jak zlikvidovat zbytky kolekce



Pokud stejně jako já patříte mezi ty, komu to nedá a musí vždy zlikvidovat papírové kolekce do posledního proužku papíru, pak jste dnes na našem blogu správně. Přáníčka, která vám dnes ukážu, jsou takovou zero-waste nízkonákladovou variantou, na které to ale vůbec není poznat. A výrobky z kategorie ekologie - cena - výkon já mám moc ráda!


Co si budeme povídat, scrapbooking obecně není tak úplně minimalistický koníček - i já mám doma spoustu materiálu, se kterým už se spíš tak v duchu mazlím, než že bych ho kdy stihla spotřebovat. A těch odřezků a odstřižků, které mi moje srdce nedovolí vyhodit. Protože zaprvé nechci plýtvat a za druhé, co, když někdo bude chtít přáníčko z téhle kolekce a zrovna tenhle proužek mě zachrání. No, znáte to, že jo?!

A tak když jsme v červnu s holkami z DT odjely náš první teambuilding, vzala jsem si s sebou Project Life album (kde lepím podzim 2017 - ufff) a podzimní kolekci od Echopark, kterou už si právě nějaký ten pátek syslím. Byla to sada 6x6, ze které se krásně řežou PL kartičky, nicméně pak zbývají právě takové neideální proužky, které buď můžete použít na ozvláštnění kartiček do alba...




...nebo je vyhodit. Počkat? TO NIKDY!!!! Když jsem dolepila PLko, byla taková ta doba v sobotu večer, kdy se vám už nechce začínat nic náročného. Tak akorát spíchnout nějaké přáníčko, dvě... A tak jsem si od Jíti půjčila kraftové základy, před sebe položila proužky a veškeré další zbytky z podzimních stránek a začala přemýšlet a kombinovat. 




Zbytky papírů jsem rozřezala na různě velké proužky a nalepila je na základy tak, jak mi pod ruku přišly, jen jsem dbala na to, aby se částečně překrývaly. Část jsem nalepila oboustrankou, část pěnovou páskou pro 3D efekt. A byla to přesně taková ta "blbuvzdorná" činnost, při které jsem ještě s holkama stíhala povídat. A že jsme toho probraly... :-)

Přáníčka jsem dozdobila výřezy listů z Big Shotu, chipboardy letokruhů a roztomilými dřevěnými lištičkami. Pak jsem ještě našla enamelky a ty jsem prostě lepila hlava nehlava, ale zase hezky po třech, to je můj oblíbený enamelkový počet.


Uvnitř jsem samozřejmě upotřebila poslední centimetry čtvereční papírů. No, a protože přáníčko vyráží dnes do světa, dostalo také obálku, na které jsem se pokusila osvěžit svůj krasopis. Ehm, jak se to povedlo, nechám na posouzení obdarovanému - naštěstí je to chlap, tak snad nepozná, jak se mi třásla ruka :-) 




Zazvonil zvonec a kolekce byl konec!

Dejte vědět, pokud také trpíte stejnou "poruchou" a neumíte vyhodit ani proužek :-) A ještě lépe napište do komentáře i obrázek, jak se se zbytky kolekcí vypořádáváte vy.

S láskou, Dianka

Žádné komentáře:

Okomentovat